Akupresura jako taková je léčebnou metodou tradiční čínské medicíny a její vznik se udává někdy kolem roku 8000 př.n.l. - záznamy jsou však ještě mnohem starší.

Historici nám dokonce zanechávají i zprávy o tom, že v některých pravěkých hrobech se nalezly diagnostické tyčinky, jenž byly vyrobeny z kostí šavlozubých tygrů anebo z žeber stepních laní.

Akupresura jako taková se v průřezu dějin začala rozvíjet do několika podob - mezi asi ty nejznámější patří Su-Jok terapie, jenž do Evropy docestovala velkou oklikou a to až z Ruska.

Naše současná medicína se k akupresuře staví značně odmítavě a to hlavně proto, že většina západních lékařů se bojí silné "alternativní" konkurence.

Metoda akupresury udává, že v lidském těle se nachází celkem 750 meridiánů (bodů), na které lze působit tlakem, ohřevem anebo vpichem. My však pro naše léčení používáme jen značný zlomek z tohoto čísla a to pouhých 150 meridiánů.

Su-Jok terapie jako taková je tedy léčebnou metodou tradiční čínské medicíny během níž dochází k aktivnímu působení na tělo pacienta/klienta a to za pomoci miniaturních jehliček anebo diagnostické tyčinky.

Dle tradiční čínské medicíny leží tyto body na tzv. "akupunkturních drahách - meridiánech". Jimiž dle této nauky proudí lidská životní energie, jenž se nazývá "čchi". A právě "čchi energie" působí na jednotlivé orgány a to jak pozitivně, tak i negativně.

Prostřednictvím Su-Jok terapie se snažíme tedy předcházet jistým problémům s tokem energie "čchi". Filozofie Su-Jok terapie však není postavena na žebříčku vzdělanosti, ale na životních znalostech, empatii, harmonii přírody apod.